Pamatujete si na ty časy, když ještě nebyly počítače? Já ano. Já jsem totiž ročník osmdesát devět, takže si jistě dokážete představit, že já jsem ještě jako dítě počítat neměla. A to ani mobil. A žádná technika za mého dětství nebyla. Byla pouze pevná linka a sem tam nějaký vysavač anebo pračka. Já si myslím, že dnešní děti, to jsou narozené v roce dva tisíce a více, tak samozřejmě už mají doma mobil a taky počítač.
A já jsem si vždycky říkala, že až budu dospělá, že si koupím některý opravdu kvalitní počítač. Protože můj první počítač byl takový, že bylo opravdu hodně těžký a nešel samozřejmě přemisťovat. To jde samozřejmě až s notebookem. Jenomže potom když jsem začala chodit do páté třídy, tak k nám do třídy přibyl opravdu krásný kvalitní počítač. Byl to pro nás žáky, byl třídní, takže pro všechny. A jak už to, tak bývá já jsem se na počítač vůbec nedostala, protože jsem byla málo průbojná a každý žák mi vždycky počítač zasedl. Měla jsem prostě smůlu. Taky na školní chodbě jsme měli opravdu skvělý počítač, takže jsme se tam jako mít děti mohly na tom počítači učit. Ovšem, když tam na mě zbylo místo. A mě to hodně bavilo, když jsem se k počítači dostala.
A proto jsem řekla svým rodičům, že bych si taky přála mít doma nějaký lepší počítač. A v podstatě takovou tu šedou krabici, kterou jsem doma měla, byla opravdu divná a už byla tak zastaralá, že se nedaly hrát žádné počítačové hry. Takže ten starý počítač byl doma vážně na nic. Já miluji hrát počítačové hry. A já vím, že nejsem sama, protože opravdu hodně dětí a taky dospělých dnešní době hraje počítačové hry. A vy hrajete nějaké populární počítačové hry? A jaké? Já je dříve hrála i online s přáteli anebo jsem si právě díky počítači udělal mnoho nových kamarádů. Nyní už mám dvě děti, takže na hry už nemám čas, ale moje děti mou štafetu přebraly a hrají hry za mě.