Karel Gott v jedné ze svých písní vyjádřil zásadní vliv hudby na lidský život. Popisuje v ní, že hudba provází lidstvo jak ve válkách, tak i v době míru, při výstavbě sídlišť, v průmyslové výrobě, v zemědělské činnosti, při sportu i ve volném čase. Hudba totiž není nic jiného, než soulad tónů, a podaří-li se mu vtisknout poutavý ráz, výsledek je pak nad očekávání příznivý. V tomto směru byli skutečnými mistry hudební skladatelé před desítkami či stovkami let, které si spojujeme s takzvanou klasickou neboli vážnou hudbou. Mnohá hudební díla té doby se zachovala dodnes a lidé si je oblíbili podobně, jako dochované architektonické skvosty hradů a zámků.
Jestliže zakoupíte vstupenky a vypravíte se na koncert vážné hudby v Praze BM Art, máte možnost přenést se do doby, kdy byla podoba světa naprosto odlišná od té současné. Kupříkladu tehdy neexistovaly automobily ani letadla, nikdo neřešil ekologii a znečištění ovzduší a i přesto, že se vedly v té době války, byla to doba výrazně klidnější, než ta současná. Lidé nebyli vystavováni chronickému stresu a shonu a neřešili civilizační choroby.
Klasická hudba je tedy mimo jiné jakýmsi mementem, zamyšlením nad tím, jak dnes žijeme, a zda by nebylo vhodné životní styl poněkud poupravit, zejména co se týče mezilidských vztahů a vazeb a konečného pochopení, že jsme všichni na jedné lodi, na jedné planetě, a že by bylo mnohem rozumnější zanechat nesvárů, hromadění majetku a konzumního způsobu života a věnovat více času duchovní problematice. Bude-li se duchovnost z našich životů vytrácet, povede to ke globální katastrofě, a že to není nic nového pod Sluncem, o tom se snadno přesvědčíte z mnoha moudrých knih a pojednání autorů, kteří již nejsou mezi námi, a kteří stejně jako hudební skladatelé z doby baroka, klasicismu a empíru, secese či romantismu přispívali k většímu duchovnímu pokroku lidstva.
